Kniha

Hledání odpovědi

Aneb existuje ještě naděje?

Nenaplněný potenciál

Nenaplněný potenciál filozoficko-psychologické sci-fi. Příběh o hrozbách dneška, lidské křehkosti a hledání odpovědi na otázku: Existuje ještě naděje?

Jelikož se harmonie a rovnováha člověka skládá z emocí, duše i mysli, nezastavil jsem se pouze u alba Stay Strong, které pokrývá především emoce. Šel jsem ještě dál. Napsal jsem knihu, která se zaměřuje na způsob, jakým žijeme a kam směřujeme. Je to střet mezi lidskou duší, moderními technologiemi a nezadržitelně se zrychlujícím tempem.

Příběh v knize je zrcadlem současné společnosti. Obsahuje filozofická zamyšlení, psychologické přesahy i nutnou dávku humoru a nadhledu. Často se může zdát, že promlouvá přímo z nitra – skrze myšlenky a pocity, které se běžně nevyslovují nahlas a setrvávají spíše v podvědomí.

Kniha je věnována člověku.

Člověku, který cítí, prožívá emoce a naslouchá své duši. Technologický pokrok má ve světě velké zastání a spoustu pozornosti. Chátrající duševní zdraví a kultivace ega, mysli a charakteru již méně. Položené kritické otázky mají umožnit potřebná zamyšlení a debaty nad naším směřováním s hlasitým zvoláním: „Člověk je důležitý. Nechme mu možnost v klidu být a jen tak žít.“

A naplnit svůj potenciál. Být dobrým, emočně zralým člověkem, který žije ve prospěch všech.

Nenaplněný potenciál obálka

Nahlédnutí do knihy

Zalapání po dechu

.

.

Pot po celém těle

.

.

Probuzení ve strachu

.

.

Co se děje? Co cítí moje duše?

Kniha Prvni Stranka 683x1024
Kniha Druha Stranka 683x1024

Zajímá tě, co bude s Petrem dál?
Co to bylo za podivný sen?

Tak pokračuj dál…

Kde knihu najdu?

Například na Luxoru. 🙂

Pokud tě kniha zaujme, budu moc rád, když jí dáš hodnocení nebo napíšeš nějaký svůj postřeh. Ať už na portálu Luxoru, nebo na cbdb.cz. I ty tak můžeš přispět k šíření myšlenek z knihy a k návratu k člověku samotnému, abychom mohli žít spokojenější a naplněnější životy.

Pro nejaktuálnější stav mě sleduj na sociálních sítích.

Nenaplněný potenciál

„ Za čím se to neustále ženeme? Má to vůbec smysl? Proč mám v sobě pocit, že žijeme v nějakém příslibu? Že musíme něčeho nutně dosáhnout, a až když toho konečně dosáhneme, tak si můžeme dovolit být šťastní a zastavit se. “